NALEZNETE ZDE ČASOPIS O HISTORII A KULTUŘE JINDŘICHOHRADECKA, VOLNĚ DOSTUPNÉ PUBLIKACE, INFORMACE O ZAJÍMAVÝCH LIDECH A PREZENTACI JINDŘICHOVA HRADCE, NĚMECKY ZVANÉHO NEUHAUS.
Německý překlad publikace o Kurtu Adlerovi. Jedná se o druhou publikaci v ediční řadě Sudetoněmeckého hudebního instututu (dále SMI) "neue wege / nové cesty", kterou vydává nakladatelství ConBrio v Regensburgu (specializované téměř výlučně na muzikologickou literaturu). Původní české vydání naleznete zde. Vydání německého překladu publikace podpořil bavorský kraj Horní Falcko (Bezirk Oberpfalz), zřizovatel SMI, a Verein der Freunde und Förderer der Sudetendeutschen Musikkultur. Na vydání publikace mají velikou zásluhu manželé Oswald a Annemarie Haberhauerovi, paní překladatelka MgA. Hana Pfalzová a ředitel SMI pan Dr. Andreas Wehrmeyer. Poděkovat se sluší také paní
Barbaře Greiplové.
Obálka německého překladu publikace o Kurtu Adlerovi.
Urban, Václav: Kurt Adler. Ein leben für die Musik. Aus dem Tschechischen übertragen, herausgegeben
und mit Ergänzungen versehen von Hana Pfalzová. ConBrio Verlagsgesellschaft, Regensburg 2009. (S. 104) ISBN 978-3-940768-13-1
Text na zadní straně obálky:
Vorliegende Monographie bietet die erste umfassende Würdigung des Václav Urban Dirigenten und Musikwissenschaftlers Kurt Adler, *1907 in Jindřichův Hradec / Neuhaus (Böhmen), †1977 in New York. Nach der vielseitigen und profunden musikalischen Ausbildung in Wien wirkte Adler zunächst in Berlin und Prag. Nach Zwischenstationen in Kiew und Stalingrad emigrierte er 1938 von Wien in die USA, wo er ab 1943 als Chordirektor und Dirigent an der Metropolitan Opera in New York tätig war. Seine Erfahrungen als Korrepetitor
schrieb er im Buch The Art of Accompanying (1965) nieder.
Výpravná celobarevná publikace (116 stran) bude k dispozici v prodejně Fakulty managementu v Jindřichově Hradci od poloviny října 2009 za dotovanou cenu 50 Kč. Další informace.
Nová kniha Václav Urban: Texty 2007–2009.
 V neděli 5. 4. 2009 navštívili Jindřichův Hradec ředitel Sudetoněmeckého hudebního institutu z Regensburgu Dr. Andreas Wehrmeyer a Hana Pfalzová, překladatelka knihy o jindřichohradeckém rodákovi a významném americkém dirigentovi Kurtu Adlerovi. Můžete si prohlédnout fotogalerii a přečíst článek z Listů Jindřichohradecka.
Články z osobního blogu Václava Urbana. Jsou publikovány také na Aktuálně.cz a iDnes.cz. Některé také v tištěné MF Dnes. Články jsou průběžně doplňovány na blog, nikoli do tohoto obsahu.
OBSAH K 21. 10. 2008: Wagner, Grass, Kundera – umění jako kompenzace I Proč Evropané nemají děti? Chudoba není tolerována! I Stát není naše máma, ale náš potenciální kat I Zatemnila Klausovi rozum osobní zášť? I Rudá hvězda nad Betlémem a americký radar v Česku I Ještě jsem neumřel. Bob Dylan I Přijíždí Bob Dylan I "Kdo volí sedmičku, má prázdnou ledničku", ale časy se mění I Bohumil Doležal je nekorektní I Obchod za zády ODS: Zvolení Klause za příští volbu Zemana I Proč mě tak bere Dylan, Armstrong, Mark Twain, Forrest Gump, Bokovka a americká kultura vůbec? I Klausova medaile od Putina, který vyhrožuje naší zemi odvetou I Nobelův výbor hned dvakrát vyrušil Klause z jeho snění o vlastní velkoleposti I Zeman chce být nástupcem Klause I Pavarottiho nekrology: příliš bombastických superlativů
Přepracovaná a postupně aktualizovaná stránka o neobyčejně zajímavé osobnosti. Ira Arthur Hirschmann (1901–1989)
Přidán článek do Časopisu o historii a kultuře Jindřichohradecka
Václav Urban: Rodáci v Bakerově biografickém slovníku hudebníků (I) – Čechoameričané
 V roce 2000 vyšlo jubilejní stoleté vydání Bakerova biografického slovníku hudebníků (Baker's Biographical Dictionary of Musicians, Centennial Edition), který je dlouhodobě nejvýznamnější referenční autoritou v oboru. Jako Čechoameričany rejstřík uvádí pouze sedm jmen. Až na Tomáše Svobodu se jedná o v Čechách téměř neznámé osobnosti.
Přidány dva články do
Časopisu o historii a kultuře Jindřichohradecka
Václav Urban: Nejrozsáhlejší encyklopedie německé hudební kultury v českých zemích
Miloslav Trnka: Rodáci i přespolní v pražských archiváliích
Časopis NEUHAUS mimoděk navazuje na dílo Pavla Koblasy, který v letech 2000–2003 sestavoval časopis MENHART, jenž uveřejňoval příspěvky týkající se minulosti Jindřichohradecka. Díky velice vstřícnému přístupu redakce časopisu Rodopisná revue jsme mohli převzít data čtyř ročníků Časopisu MENHART, stránek z historie Jindřichohradecka. Webové stránky časopisu Rodopisná revue naleznete zde.
Přidáno dalších 12 obrazů (23 fotografií) na stránku výtvarníka Bedřicha Budila.
   
Přidány články Pavla Koblasy do
Časopisu o historii a kultuře Jindřichohradecka
Příspěvek k dějinám rodu hrabat Czerninů z Chudenic Diplomat na Červené Lhotě
O názvech jindřichohradeckých ulic
Lásenice existuje již přes 600 let
Stráž ve vzpomínkách revírníka Kithiera
Výtah ze sčítání lidu pro Pejdlovu Rosičku
Pověsti o střížovickém hradu
Zapomenutý pomníček u Mutyněveského rybníka
Rozhledna na Fabianku
Jindřichohradecké panství ve světle prvních písemných zmínek
Pomístní názvy na novobystřickém panství
Celá recenze knihy o Kurtu Adlerovi publikovaná přední českou muzikoložkou PhDr. Jitkou Ludvovou v DIVADELNÍ REVUE č. 3/2007.
07.09.2007
   Proč nevytvořit webovou stránku americkému hrdinovi, když žádnou nemá? Ira Arthur Hirschmann (1901–1989) pomohl jindřichohradeckému rodákovi Kurtu Adlerovi a mnoha dalším hudebníkům z evropských zemí uprchnout před nacismem do USA. Později jako Rooseveltův zvláštní vyslanec v Turecku například organizoval transporty židovských uprchlíků z Rumunska a dalších zemí do Turecka a dále do Palestiny. Přesvědčil papežského nuncia v Turecku Angela Roncalliho (pozdějšího papeže Jana XXIII.), aby diplomatickou cestou dopravil do Maďarska tisíce falešných křestních listů a Židé se tak s nově nabytou identitou vyhnuli deportacím do vyhlazovacích táborů.
Rodokmen prof. Hanse Kelsena, "otce pozitivního práva" a tvůrce rakouské ústavy, který mapuje jeho jindřichohradecké kořeny.
  
    Adalbert (Vojtěch) Bláha (1892 Radeinles –1965 Praha). Český Němec z Radouňky u Jindřichova Hradce napsal první slovenské učebnice němčiny pro střední školy. Byl ředitelem Jiráskova gymnázia v Praze a po nuceném penzionování působil jako lektor němčiny a latiny na pražských vysokých školách.
 Zvuková ukázka vedení operního představení sbormistra a dirigenta Metropolitní opery v New Yorku Kurta Adlera – dvě Adlerovy nahrávky Turandot z let 1965 a 1966.
První nahrávka je z předvánočního představení Turandot z roku 1966. Jedná se o pracovní nahrávku Metropolitní opery. Druhá nahrávka byla pořízena soukromě a zachycuje část galapředstavení z března 1965.
Dne 12. dubna 1795 se v Jindřichově Hradci narodil pozdější římskokatolický biskup diecéze Gurk/Klagenfurth Adalbert Lidmansky.
Československá hymna v angličtině v aranžmá sbormistra a dirigenta Metropolitní opery v New Yorku Kurta Adlera z roku 1943: WHERE IS MY HOME? WHERE IS MY LAND? A jak zněl oficiální německý překlad československé hymny za první republiky? WO IST MEIN HEIM, MEIN VATERLAND?
Ohlasy na knihu o Kurtu Adlerovi.
Hrob Adlerových prarodičů v J. Hradci.
Adlerova kniha poprvé v české knihovně. Nové americké vydání Adlerovy rozsáhlé pětidílné Operní antologie z roku 2002 pořídila do svého fondu Městská knihovna v Havířově. Je první českou knihovnou, která vlastní nějaké Adlerovo dílo.
      
Obrazy neznámého rodáka
Wilhelm Bruschek (1909 Neuhaus – 2000 Linz)
Průběžně doplňovaná stránka o Dolní Radouni (Wenkerschlag), jedné z nejstarších vesnic na Jindřichohradecku, na základě knihy Richarda Hanslovského:
Dörfer an der südbömischen Sprachgrenze. Zum Beispiel Wenkerschlag.
První elektronická kniha nakladatelství Neuhaus.
Publikace o významném jindřichohradeckém rodákovi Kurtu Adlerovi.
 
Kurt Adler (1907–1977)
Další zapomenutý rodák: Přední německý filolog Ernst Gamillscheg, univerzitní profesor v Innsbrucku, Berlíně a Tübingen, se narodil 28. 10. 1887 v Jindřichově Hradci.
  
Ernst Gamillscheg (1887–1971)
Augusta Löwyová, matka prof. Hanse Kelsena, tvůrce normativní teorie práva a „otce“ dosud platné rakouské ústavy, pocházela z Jindřichova Hradce. Kelsenovi se také říká "otec pozitivního práva".
    
Hans Kelsen (1881–1973)
 
  
Přepracovaná a doplněná stránka o českém výtvarníkovi Bedřichu Budilovi (1943).
|
