15.03.2008

Obec Lásenice, vzdálená osm kilometrů od Jindřichova Hradce, se poprvé připomíná roku 1391. Počátkem 15. století jsou doloženi páni z Hradce jako majitelé této vsi. Jan starší z Hradce, který zemřel roku 1417, odkázal Lásenici své ženě Kateřině rozené z Velhartic. Ta pak v roce 1429 prodala ves svému synovi Menhartovi z Hradce a od té doby až do zrušení vrchnostenského systému správy (1849) patřila k jindřichohradeckému panství. Po zániku feudalismu měla nově vytvořená samostatná místní obec 60 domů a žilo zde 532 českých obyvatel. Tehdy k Lásenici byly ještě přiděleny osady Dolní Lhota (Nieder-Schlagles) a Dvorce (Wurzen), z nichž se prvně jmenovaná roku 1888 osamostatnila. Obec Lásenice trvale náležela k okresu J. Hradec kromě let 1941–1945, kdy příslušela přechodně k třeboňskému politickému okresu. Není bez zajímavosti, že zdejším čestným občanem byl vlastenecky orientovaný Eugen Karel hrabě Czernin z Chudenic (1796–1868), poslední feudální držitel vesnice.

V období první republiky v místě působili dva truhláři (Vojtěch Beránek, Jan Blažek), jeden pekař (Antonín Binder), tři hostince (Karel Boukal, Jan Hájek, Josef Kučera), dva obchody smíšeným zbožím (Karel Boukal, Václav Hrbek), tři řezníci (Vojtěch Čurda, Josef Kučera, Jan Trník), dva mlýny s pilou (Vincenc Daniel, Josef Hrbek), dva koláři (Rudolf Daňhel, Sylvestr Daňhel), jeden bednář (Rudolf Hamerník), jedna trafika (Ondřej Hájek), jeden krejčí (Antonín Hrádek), jeden výrobce pánského prádla (František Ježek), dva výrobci cementového zboží (Tomáš Masopust, Ludvík Trník), jeden kovář (Josef Kubín) a jeden obuvník (Stanislav Ozom), v obci bychom dále našli místní odbor Národní Jednoty Pošumavské, který tu už roku 1904 založil knihovnu o 150 svazcích, sbor dobrovolných hasičů, Spořitelní a záložní spolek pro Lásenici a okolí, dělnickou tělocvičnou jednotu a družstvo pro rozvod elektrické energie, které vzniklo v roce 1926. Úřad starosty tehdy vykonával Ondřej Klabouch. Lásenická obec si také již roku 1863 vybudovala kapli sv. Jana Nepomuckého (vysvěcena dne 20. září 1863), k vesnici administrativně náležely Danielův mlýn a czerninský Novoveský dvůr (Schönbornhof), ovčín a hájovna „u Koudelky“. Poblíž se nacházejí rybníky Velká Lásenice (70 ha) a Lásenický stav (22 ha), u nichž byla využívána strážským a hradeckým panstvím vydatná ložiska rašeliny. Dne 7. března 1891 poničila ves rozsáhlá povodeň. Láseničtí měli i vlastní školu. Vyučování začalo kolem roku 1809, škola tehdy nalezla útočiště v obecní pazderně čp. 30 a prvním učitelem se stal Vojtěch Kašpárek, povoláním krejčí. V roce 1816 byla postavena školní budova, kterou nahradila roku 1860 novostavba. Tuto novou školu nechala postavit obec Lásenice za pomoci přiškolených osad Dvorce a Dolní Lhota nákladem 5.982 zlatých. Stavební práce provedl František Krejčí z Chlumce (dnes Chlum u Třeboně). Po zániku Rakousko-Uherska navštěvovalo místní školu celkem 135 dětí.

Na závěr je nutno připomenout, že v Lásenici stávala tvrz doložená k roku 1575 („z poručení pana hejtmana dáno čtyřem osobám z Lásenice od dobytí trub na rybníce pod tvrzí u Lásenice 12 grošů“), a sice na vršku nad rybníkem, obklopena bažinatým příkopem. Na někdejší existenci upomínají pomístní názvy „Na hradě“ a „Zátvrzní rybník“. Pravděpodobně zanikla až v polovině 17. století, kdy se ve vsi stavěl dvůr. Podle jiných zdrojů ji kolem roku 1434 dobyly a vypálily husitské tlupy.

Prameny a literatura

FILIP, Václav – VÍTA, Bartoloměj: Okresní archiv v Jindřichově Hradci. Průvodce po fondech a sbírkách. J. Hradec 1959.
NOVÁK, Jaroslav: Tajemství historie. K otázce existence tvrzí na Jindřichohradecku. Jindřichohradecký zpravodaj, 1991, č. 4.
ORTH, Jan – SLÁDEK, František: Topograficko-statistický slovník Čech. Praha 1870.
Podrobný adresář politického okresu jindřichohradeckého. J. Hradec 1929.
SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, sv. IV (Vysočina Táborská). Praha 1885.
Státní okresní archiv J. Hradec, Národní škola Lásenice, kronika, 1874–1893.