JINDŘICHŮV HRADEC  
   
 

Aktualizace: 31.08.2008

Creative Commons License

počítadlo

   


"Město nejsou jen hradby, ale také lidé, jejich myšlenky a činy..."


V našem světě rychle se měnících hodnot (vítaných změn, které přináší technický a vědecký pokrok) podléhají změnám také duchovní, morální a umělecké hodnoty, ovšem daleko pomaleji a ne vždy k lepšímu.

Těžko říct, co přinese budoucnost. Rád bych si dovolil vyjádřit názor, že nový horizont nám může otevřít pokorný zájem o vnitřní či duchovní hodnoty. Naše technologické pokroky by nám měly poskytnout více času – budeme totiž potřebovat kulturu, abychom si to všechno mohli dovolit.

Kurt Adler, 1965


 

Související odkazy:


ARTUR SCHNABEL (1882–1951)

Hirschmannův přítel narozený 17. 4. 1882 ve slezkém Lipniku (dříve Rakousko-Uhersko, dnes Polsko).

Životopis

Fotogalerie

Ukázky interpretací

Ukázka na You Tube

The Schnabel Music Foundation

Knihy: Reflections on music.New York: Simon and Schuster, 1934, 63 s. (Napsaná společně s Hirschmannem, ale jako autor je uváděn Schnabel.)

My life and music & Reflections on music. Gerrards Cross: Smythe, 1970, 248 s.

Artur Schnabel pózuje před portrétem od Eugena Spiro, New York 1940


FIORELLO HENRY LA GUARDIA (1882–1947)

V letech 1934–1945 newyorský starosta a jeden z nejoblíbenějších politiků Ameriky 20. století. Hirschmann byl od roku 1933 až do LaGuadiovy smrti jeho blízkým spolupracovníkem.

Hirschmann se setkal s LaGuardiou v roce 1933, když bývalý dlouholetý poslanec Sněmovny reprezentantů kandidoval na starostu New Yorku. Pro LaGuardiu pracoval v mnoha rolích, začal jako jeho volební poradce, později jako člen výboru pro vyšší vzdělávání a nakonec jako speciální inspektor, když byl LaGuardia letech 1941-1942 v čele Úřadu pro civilní obranu a v roce 1946 byl jmenován generálním sekretářem UNRRA.
LaGuardia byl malého vzrůstu – po otci Ital, po matce Žid, vírou episkopální křesťan (anglikán). Doma ho oslovovali Fio, ale mezi lidmi se mu říkalo "Little Flower" (od Fiorello – it. květina), nebo také newyorský Napoleon. LaGuardia byl reformátor a velký budovatel, zatočil s korupcí, obnovoval chudinské čtvrti, budoval infrastrukturu, parky, ubytování pro chudé, mosty, školy, nemocnice nebo letiště nesoucí dnes jeho jméno. Ač byl republikán, úzce spolupracoval s Rooseveltovou administrativou na velkých veřejných projektech.
„Jeho motivace,“ říká jeho životopisec Brodsky, „nespočívala v radikální ideologii, ale v mravním rozhořčení.“ Jednotlivá rozhodnutí „činil s vírou, že dělá správnou věc, dokonce i v těch řídkých případech, kdy se mýlil“. Ano občas se prý mýlil, byl vrtošivý, někdy až příliš sebevědomý, pošlapal občanská práva pornografů, což charakterizoval jako čištění žumpy. Trpěl prý až patologickou posedlostí jít do druhé světové války jako generál. Jeho největší frustraci mu údajně působil fakt omezení moci. Ale jak pravil LaGuardiův předchůdce, newyorský starosta William Jay Gaynor: „Dobrý člověk v dobrých časech by neměl nastavovat pravidla pro špatného člověka ve zlých dobách.“


Brodsky, A.: The Great Mayor. Fiorello La Guardia and the Making of the City of New York. New York: Truman Talley Books / St. Martin's Press, 2003, 530 s.



LEO ROBIN (1900–1984)

Hudební skladatel, Hirschmannův dlouholetý přítel, který poeticky pojmenoval Hirschmannovu knihu Red star over Bethlehem.

Životopis

Fotogalerie

Ukázky interpretací



Ira Arthur Hirschmann
(1901–1989)

Václav Urban


Obr.: Ira Arthur Hirschmann (1901–1989) pomohl jindřichohradeckému rodákovi Kurtu Adlerovi a mnoha dalším hudebníkům z evropských zemí uprchnout před nacismem do USA. Zachránil také tisíce Židů z Rumunska, Bulharska a Maďarska před holokaustem. Fotografie byla přeskenovaná a upravená z obálky knihy Red star over Bethlehem, ... New York, Simon & Schuster 1971 (foto by Leo Hausman/Toronto), autogram je přeskenován a upraven z originálního věnování v knize.


1  Základní informace

Ira Arthur Hirschmann (1901–1989) byl významný a úspěšný muž mnoha talentů. Byl obchodník, ale také diplomat, protinacistický bojovník, ale také průkopník rozhlasového vysílání a respektovaný autor řady publikací. Základní téma jeho života a jeho nejhlubší vášeň však byla hudba. Jako zakladatel a prezident vlivných „New Friends of Music“ otevřel bohatý svět komorní hudby americké veřejnosti. Hirschmann spolupracoval s mnoha hudebními velikány 20. století, mnozí byli jeho osobní přátelé. V jeho pamětech se objevuje Artur Toscanini, Artur Schnabel – u kterého studoval klavír, Bruno Walter, Lotte Lehmannová, Arnold Schonberg, Rudolph Serkin, Béla Bartók a mnozí další. Hudba pro něj byla životodárný zdroj, který často hrál rozhodující roli ve všech jeho aktivitách. Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století pomohl mnoha hudebníkům z Evropy uprchnout před nacisty.

Jeho protinacistické aktivity začaly už v polovině třicátých let 20. století, když jako obchodní manažer zorganizoval první americký bojkot zboží z hitlerovského Německa. V letech 1933–1947 byl blízkým spolupracovníkem newyorského starosty Fiorella H. LaGuardia, jednoho z nejoblíbenějších politiků Ameriky 20. století. V roce 1942 byl jmenován do Národní válečné rady práce (National War Labor Board), později sloužil ve Válečné radě pro uprchlíky (War Refugee Board).

V roce 1944 jako speciální Rooseveltův vyslanec v Ankaře pomáhal zachraňovat tisíce židovských uprchlíků z Rumunska, Bulharska a Maďarska. V Turecku organizoval transporty židovských uprchlíků z Rumunska a dalších zemí do Turecka a dále do Palestiny. Přesvědčil papežského nuncia v Turecku Angela Roncalliho (pozdějšího papeže Jana XXIII.), aby diplomatickou cestou dopravil do Maďarska tisíce falešných křestních listů a Židé se tak s nově nabytou identitou vyhnuli deportacím do vyhlazovacích táborů. Těsně po válce se jako diplomat staral o osudy 1,5 až 2 milionů evropských Židů, kteří se už nechtěli nebo nemohli vrátit do svých původních domovů. Dvě třetiny z nich nakonec odešly do Izraele. Byl generálním inspektorem UNRRA (Správy Spojených národů pro pomoc a obnovu).

Po válce se stal jednou z předních autorit v otázkách Středního východu. Podnikl nesčíslné návštěvy tohoto regionu, navštívil všechny arabské uprchlické tábory a jednal s každou hlavou státu v této oblasti. Zpracovával studie o Středním východě pro americkou vládu, OSN a pro americké námořnictvo. O tomto tématu napsal řadu knih. Také přednášel na vysokých školách a byl ředitelem nezávislé rozhlasové stanice WABF.

Hirschmann během svého života vykonal obdivuhodné dílo, ale informace o něm se musejí doslova dolovat. Abych něčím přispěl k jeho publicitě, získal jsem jeho knihy z amerických antikvariátů a postupně doplňuji informace o této neobyčejně zajímavé osobnosti na tuto webovou stránku, kterou jsem jí založil.

 

Obr.: Ira Arthur Hirschmann (třetí zprava) v červnu 1946 je v Německu jako generální inspektor U.N.R.R.A, fotografie pochází od The Simon Wiesenthal Center, 9760 West Pico Boulevard, Los Angeles, California 90035.

Obr.: Ira Arthur Hirschmann (1901–1989). Fotografie byla přeskenovaná z obálky knihy The embers still burn, ... New York 1949 (foto Lotte Jacobi)


2  Odkazy

Hirschmannův nekrolog v New York Times z 10. října 1989
Ira Hirschmann Is Dead at 88; Executive and Leading Nazi Foe

Archivní složka I. A. Hirschmanna v The New York Public Library
Ira Arthur Hirschmann papers, 1934-1956 (inclusive).

Archivní složka I. A. Hirschmanna v The Franklin D. Roosevelt presidential library national archives and records administration. Manuscript collections.
HIRSCHMANN, IRA , Special Representative of the War Refugee Board attached to U.S. Embassy in Ankara, Turkey, 1941-44: Papers relating to War Refugee Board, 1941-44

Článek v časopisu TIME z 15. listopadu 1937
Music's New Friends

Dva články ilustrující, že Hischmann se stal neodmyslitelnou součástí životopisu papeže Jana XXIII.

Cuando Juan XXIII bautizó judíos
El rincón del señor de barbas y su secreto

 

Dokument, který se dotýká i Hirschmannovy mise v Turecku

Je to velice hořký dokument dokončený roku 1981, který konstatuje, že špičky americké politiky, ale i americké židovské komunity během druhé světové války selhaly v otázce zabránění holokaustu. Film obsahuje řadu svědectví pamětníků, mimo jiné i rozhovor s Hirschmannem.

Obr.: Obálka filmového dokumentu Who Shall Live and Who Shall Die? (1981) Producenti: James R. Kurth (výkonný producent), Laurence Jarvik. Režie: Laurence Jarvik. Distributor: Blue Light Film Company.


3  Hirschmannovy publikace
– základ pro věrohodné vyprávění o Hirschmannovi

  1. Příspěvek do sborníku [18 přispěvatelů]: Van Paassen, Pierre & Wise, James Waterman (eds.): Nazism: an assault on civilization. (Nacismus: Útok na civilizaci.) Autoři příspěvků: Alfred E. Smith, Dorothy Thompson, Ludwig Lore [a další] ... předmluva Robert F. Wagner. New York: Harrison Smith and Robert Haas, 1934, 313 s.
  2. Hirschmann, Ira, Schnabel, Artur: Reflections on music. (Úvahy o hudbě.) New York, Simon and Schuster 1934, 63 s. (Hirschmann nebývá uváděn jako spoluautor, ale v informacích o jeho literárních dílech v jeho dalších knihách /č. 5 a 7/ je zmiňována tato kniha jako jeho první.)
  3. Hirschmann, Ira: Life line to a promised land. (Záchranný pás zaslíbené země.) New York, Vanguard press, 1946, 214 s.
  4. Hirschmann, Ira: Oil and blood don't mix. (Olej a krev nemíchat.) Independent Citizens' Committee of the Arts, Sciences and Professions, 1946, 13 s.
  5. Hirschmann, Ira: The embers still burn: an eye-witness view of the postwar ferment in Europe and the Middle East and our disastrous get-softwith-Germany policy. (Žhavé uhly stále hoří: pohled očitého svědka na poválečný kvas v Evropě a Blízkém východě a naši zhoubnou změkčilou politiku vůči Německu.) New York, N. Y., Simon & Schuster 1949, 272 s.
  6. Hirschmann, Ira: Caution to the winds. (Předzvěst nebezpečí.) New York, D. McKay Co. 1962, 312 s.
  7. Hirschmann, Ira: Red star over Bethlehem: the Soviet influence in the Middle East. (Rudá hvězda nad Betlémem. Sovětský vliv na Blízkém východě.) New York, Simon & Schuster 1971, 192 s.
  8. Hirschmann, Ira: Questions and answers about Arabs and Jews. (Otázky a odpovědi o Arabech a Židech.) Toronto, London, Bantam 1977, 125 s.
  9. Hirschmann, Ira: The awakening: the story of the Jewish National Fund. (Procitnutí: příběh Židovského národního fondu.) New York, Shengold 1981, 122 s.
  10. Hirschmann, Ira Arthur: Obligato: untold tales from a life with music. (Závazně: nevyřčené historky ze života s hudbou.) New York, NY, Fromm International Pub. Corp. 1994, 133 s.


3.1  Příspěvek do sborníku "Nacismus: útok na civilizaci" (1934)

  

Obr.: Obálka a titulní list sborníku "Nacismus: útok na civilizaci"

V roce 1934 vyšel v New Yorku sborník Van Paassen, Pierre & Wise, James Waterman (eds.): Nazism: an assault on civilization. Autoři příspěvků: Alfred E. Smith, Dorothy Thompson, Ludwig Lore [a další] ... předmluva Robert F. Wagner. New York: Harrison Smith and Robert Haas, 1934, 313 s.

Obsah

A PREFACE

Robert F. Wagner

INTRODUCTION

James Waterman Wise

PART ONE – IN THE THIRD REICH

THE RECORD OF PERSECUTION ... 1

Dorothy Thompson

THE WAR ON RELIGIOUS FREEDOM ... 25

Stanley High

THE DISFRANCHISEMENT OF THE JEW ... 39

Bernard S. Deutsch

THE DEBASEMENT OF THE PROFESSIONS ... 59

Werner Hegemann

THE ENSLAVEMENT OF WOMEN  ... 76

Alice Hamilton

THE DEGRADATION OF CULTURE ... 88

/. A. Hirschmann

THE FATE OF THE WORKER ... 108

Ludwig Lore

PART TWO – AN INTERNATIONAL MENACE

THE THREAT TO FREEDOM  ... 127

John Haynes Holmes

THE REVOLT AGAINST CIVILIZATION  ...    143

Ludwig Letvisohn

NAZI ECONOMIC POLICY  ... 161

Max Winkler

THE BROWN INTERNATIONAL  ... 178

Emil Lengyel

THE WAR UPON WORLD JEWRY    ... 202

Stephen S. Wise

THE DANGER TO WORLD PEACE  ... 212

Pierre van Paassen

PART THREE – THE CHALLENGE TO AMERICA

THE INVASION OF AMERICA ... 227

Albert Brandt

THE AMERICAN REACTION  ... 250

Charles H. Tuttle

HITLER UNEXPURGATED:

Deletions from Mein Kampf  ... 257

Miriam Beard

THE ATTACK ON LABOR  ... 280

William Green

SOUTH AMERICA REACTS TO HITLERISM ... 284

Samuel Guy Inman

THE CHALLENGE TO AMERICA  ...    306

Alfred E. Smith

A WHO'S WHO OF CONTRIBUTORS

 

Informace o přispěvatelích

Robert F. Wagner was born in Germany and came to the United States as a youth. A graduate of the College of the City of New York, he has served in the New York State Assembly, the New York State Senate, and as Justice of the New York Supreme Court. Since 1927 he has been United States Senator from New York.

James Waterman Wise, editor of OPINION—A Journal of Jewish Life and Letters, and author of "Swastika: The Nazi Terror," recently represented the American Jewish Congress at the London Conference for the Relief of German Jewry.

Dorothy Thompson (Mrs. Sinclair Lewis) has served in Central Europe as correspondent for the Philadelphia Public Ledger, the New York Evening Post, etc She made an intensive study of conditions in Germany and Austria in the summer of 1933 and is the author of "The New Russia" and "I Saw Hitler."

Stanley High is a contributing editor of The Literary Digest and author of a number of books including "Europe Turns the Corner" and "The Revolt of Youth." Until 1933 he served as correspondent of the Christian Science Monitor in Germany, Russia, and other European countries.

Bernard S. Deutsch who is president of the American Jewish Congress, has served as president of the Board of Directors of the Bronx County Bar Association for three terms, and was a member of the Committee on Character and Fitness of the First Judicial Department of New York City. He is at present President of the Board of Aldermen of New York City.

Werneb HeGemann is an economist and historian, and is an expert in city planning. Since the advent of the Nazi régime in Germany he has come to the United States where he is a member of the faculty of the New School for Social Research.

Alice Hamilton who is a physician and a member of the faculty of the Harvard Medical School, served on President Hoover's Committee on Social Trends. During the summer of 1933 she made a study of conditions in Germany which was published in a series of articles in the Survey-Graphic.

I. A. Hirschmann who founded and directed the Bamberger Musical Scholarships in Newark, has been active in the introduction of educational and musical programs in national radio broadcasting, and has written on musical subjects for various periodicals. In the summer of 1932 he spent considerable time in Germany and was in Berlin in the summer of 1933.

Ludwig Lobe, a writer on political and economic subjects, was active in the German labor movement until he came to this country. He is the author of a forthcoming volume, "Drums Over Europe," and a contributor to leading American periodicals.

John Haynes Holmes is pastor of the Community Church of New York City and chairman of the City Affairs Committee. He is the author of "New Wars for Old," "Patriotism is not Enough," etc., and the editor of Unity.

Ludwig Lewisohn is at present living in France and has had intimate and extensive contact with the refugees from Nazi Germany. Among his books are included "Upstream," The Island Within," and "Expression in America."

Max Winkler is Associate Professor of Economics at the College of the City of New York and was formerly economic adviser to the United States Sub-Committee on Banking and Currency. He is the author of "Foreign Bonds—An Autopsy," "Investment of United States Capital in Latin America," etc.

Emil Lengyel who was born in Hungary, has served as European correspondent of numerous newspapers, and is the author of a number of books including "Hitler," "The Cauldron Boils," and a forthcoming volume, "The New Deal in Europe."

Stephen S. Wise is Rabbi of the Free Synagogue in New York and honorary president of the American Jewish Congress. During the summer of 1933 he met with great numbers of exiles and refugees from Germany at the World Zionist Congress at Prague and at the World Jewish Conference at Geneva over which he presided.

Pierre van Paassen has acted as European correspondent of the New York World and the Toronto Star. In March 1933 he was arrested by Storm Troopers in Munich on the charge of spreading "atrocity propaganda" abroad. After having been subjected to punitive treatment, he was finally expelled from Germany.

Miriam Beard (Vagts) is the author of a book on Japan and of numerous articles on Germany where she has resided for most of the last six years before and after the advent of the Nazi régime. She is the daughter of Professor Charles A. and Mary R. Beard, the American historians.

Charles H. Tuttle was formerly United States District Attorney from New York. He is at present chairman of the Greater New York Interfaith Council and a member of the Laymen's Advisory Council for the National Conference of Jews and Christians.

Albert Brandt has been for many years a close student of European affairs and was active in opposing the rise of the Nazi party in Germany. Since coming to this country in 1933 he has contributed articles on the German situation to leading American periodicals.

William Green has been President of the American Federation of Labor since 1924. At the last convention of that organization he introduced a resolution for the boycott of German goods and services which was unanimously adopted.

Samuel Guy Inman who has spent at least half of his time during the past twenty-seven years in South and Latin America, is Executive Sec­retary of the Committee on Co-operation in Latin America, and Director of the Spanish magazine La Nueva Democracia.

Alfbed E. Smith was four times Governor of New York State and presidential candidate of the Democratic party in 1928. His activities at present include the presidency of the Empire State Building and the editorship of The New Outlook.


3.2  Úvahy o hudbě (1934)

Kniha Reflections on music.New York: Simon and Schuster, 1934, 63 s., byla napsaná podle informací z Hirschmannových knih společně se slezským rodákem a Hirschmannovým přítelem Arturem Schnabelem, ale jako autor je uváděn pouze Schnabel.


3.3  Záchranný pás zaslíbené země (1946)

Obr.: Ira Arthur Hirschmann – obálka knihy Záchranný pás zaslíbené země

ROBERT R. NATHAN z The Book-ot-the-Month Club News o knize píše: "Je to vzrušující kniha. Hirschmann přijal svou životní roli v životuzachraňující misi a vyložil její smysl ve faktech velice čtivé knihy. Je to nesmírně zajímavý a významný dokument."

Charakteristika knihy na záložce:

Je to poutavý a autentický popis mise milosrdenství podniknuté Hirschmannem jako zvláštním představitelem americké vlády. Dostal zadání zachránit podle možností židovské a další uprchlíky z balkánských států. Někteří uprchlíci pocházeli z Balkánu a Hirschmann byl v postavení, že zachraňoval muže, ženy a děti před jejich vlastními vládami, ostatní prchali před nacisty ze střední Evropy. Je to vzrušující příběh hrdinského a riskantního úsilí lidí, často úspěšného, ale někdy končícího tragédií. Jejich jediné možné útočiště byla Palestina. Ze své pozice zvláštního vyslance americké vlády nebyl Hirschmann vázán zákazem jednání s nepřítelem (balkánské státy byly s Američany ve válce), takže mohl dělat dohody nejen s vyslanci těchto států, ale i se samotnými tajnými agenty nacistů. Hirschmann byl tak střídavě oficiální zplnomocněnec i protřelý agent, celebrita kráčející po červených kobercích i pašerák drahoceného lidského nákladu.

Informace o Hirschmannovi z knihy Life Line to a Promised Land :

Ira. A. Hirschmann

Hirschmann je státní úředník nového typu – netrvá na protokolu, věří, že dostane, co bylo ujednáno, a odstraňuje překážky. Od rychlého vzestupu k vrcholným funkcím v newyorských obchodních domech, přes vlastnictví radiové a televizní stanice, ho jeho zájmy vedly k aktivní účasti na komunální a státní politice. Jako zakladatel a prezident New Friend of Music zpřístupnil tu nejlepší hudbu tisícům nových posluchačů. Během války sloužil jistou dobu jako zvláštní asistent Williamu H. Davisovi v Národní válečné radě práce (War Labor Board). Naprosto logicky byl vybrán Franklinem D. Rooseveltem pro riskantní a srdceryvné poslání na Středním východě. Stejně tak si později Hirschmanna zvolil LaGuardia, aby se ujal důležitého úkolu UNRRA v Evropě. V obou případech to musel být člověk dobrého úsudku a muž činu.


3.4 Olej a krev nemíchat

 


3.5  Žhavé uhly stále hoří (1949)

Obr.: Ira Arthur Hirschmann – obálka knihy Žhavé uhly stále hoří: pohled očitého svědka na poválečný kvas v Evropě a Blízkém východě a naši zhoubnou změkčilou politiku vůči Německu

Biografické informace o Hirschmannovi z knihy The embers still burn:

Ira Arthur Hirschmann je v Who's Who (Kdo je kdo) označován v jako „obchodník“, což je sice správné, ale neúplné. Museli bychom ještě doplnit: vládní činitel, autor, učitel, průkopník rozhlasového vysílání a liberální leader. Narodil se v Baltimore (Maryland) v roce 1901. Hirschmann byl vedoucí propagace takových obchodů jako Bamberger & Co. a Lord & Taylor; byl vice-presidentem Saks Fifth AvenueBloomingdale's a učil na New York University v letech 1930–1936.
V roce 1942 byl jmenován do Národní válečné rady práce (National War Labor Board), později sloužil ve Válečné radě pro uprchlíky (War Refugee Board) a byl vyslán na americkou ambasádu v Turecku. Byl také speciálním generálním inspektorem UNRRA, což byl úkol, který vedl k napsání této knihy.
Pan Hirschmann nyní pobývá v New Yorku a je prezidentem nezávislé FM stanice WABF.
K jeho dalším knihám patří Life line to a Promised Land (Záchranný pás zaslíbené země), o imigraci do Palestiny, a Reflections on Music (Úvahy o hudbě) napsané ve spolupráci s Arturem Schnabelem.

 

Hirschmann v Praze

Hirschmann ve své knize popisuje, jak byl v Praze jako představitel UNRRA na oficiální večeři u ministra vnitřního obchodu Antonína Zmrhala [nar. 22. 7. 1882 – 26. 11. 1954, ministrem 2. 7. 1946 – 3. 12. 1947, přední činitel družstevního hnutí, později člen UV KSČ]. Hirschmann v rámci oficialit pochválil dosažené výsledky v obnově českého poválečného hospodářství. Na to Zmrhal reagoval slovy: "My to přisuzujeme třem faktorům: Za prvé našemu programu znárodnění průmyslu, který prezident Beneš nazval 'socializací naší demokracie'. Rozdělili jsme rozsáhlé majetky – stejně jako území dříve obsazené sudetskými Němci – a prostřednictvím centrálního hospodářského plánování jsme převzali břemeno obnovy a kapitálových investic ze soukromých rukou a předali ho zástupcům lidu. Za druhé, lidové podpoře těchto programů. Pro ilustraci – lidé chtěli zvýšit produkci, protože věděli, že výhody zvýšené produkce připadnou jim, a ne soukromé firmě, a tak 10.000 dobrovolníků šlo do uhelných a lignitových dolů. Jiní šli třeba na venkov pomáhat zemědělcům sklízet úrodu. Za třetí, a bez tohoto by první dva body nebyly tak úspěšné – významné pomoci UNRRA. UNRRA, pane, zachránila Československu život."

Poté pokračovali v diskusi o poválečných problémech, když Zmrhal poznamenal: "Víte, my máme zrovna jedno malé dilema, právě teď. Máme tu zvláštní skupinu Židů, není velká, asi tak 2000 lidí, kteří chtějí odejít do Německa." Zmrhal pak vysvětloval pozadí vedoucí až k otázce sudetských Němců.

Hirschmann v knize vysvětluje, že Československo nemělo lidi bez domovů, jako tomu bylo jinde, ale naopak domovy bez lidí. Mělo nedostatek pracovní síly, protože Němci vyhnaní do Německa byli páteří několika průmyslových odvětví – sklářského, hračkářského a kožedělného. Po vyhnání nastalo vakuum a vláda nechtěla dovolit opustit zemi nikomu, kdo nebyl sudetský Němec. Hirschmann zavzpomínal na odvrácenou stránku tohoto problému, když mu americký ambasador Murphy v Berlíně líčil problémy s absorbováním sudetských Němců do německé ekonomiky.

Hirschmann potom vypočítává klasické tendenční důvody ospravedlňující vyhnání sudetských Němců, ale právě toto vnímal jako nejpozoruhodnější – v sudetské oblasti byl jistý počet Židů, kteří nebyli vyhnáni, ale byli to právě oni, kdo chtěli do Německa. Česká vláda se je neúspěšně pokoušela od jejich úmyslu odradit a domnívala se, že by jim Hirschmann s tím mohl pomoct. On si myslel, že bude stačit těmto lidem vylíčit podmínky v utečeneckých táborech, aby si uvědomili, co by je čekalo. Hirschmann souhlasil, že se setká s delegací pěti zástupců těchto lidí. Jejich mluvčí byl prý velmi důrazný. Jejich životy, podniky, kultura byly prý německé, mluvili jen německy. V důsledku toho se s nimi dnes v Československu jedná jako s vyvrheli nebo kriminálníky. Kdokoli mluví německy, je prý podezřelý. Trvali na tom, že by byli šťastnější v Německu bez ohledu na podmínky, které by je tam čekaly. Hirschmann jim popsal německé reálie, jak nejlépe mohl. Zdáli se z toho být trochu šokovaní, ale přesto neslevili ze svého rozhodnutí: "Budeme raději žebráci v Německu, než bohatí lidé v Československu," prohlásil jejich mluvčí zarputile.

Hirschmann vysuzuje, že se nepochybně ke svému stávajícímu neštěstí navíc ještě obávali ekonomických principů Československa. Byli to lidé zámožní, vlastníci majetků a báli se, že o ně přijdou. Nikdo z nich neměl ponětí, co by je mohlo čekat v Německu. Co Němci udělali Židům, ať už mluvícím německy, nebo ne, měl být ten nejsilnější argument pro setrvání v Československu, ale oni přesto odmítali. Hirschmann nakonec domluvil kompromis – jedna čtvrtina z nich dostala okamžitá víza do Německa, zbytek zůstal v Československu.

Hirschmann, Ira: The embers still burn: an eye-witness view of the postwar ferment in Europe and the Middle East and our disastrous get-softwith-Germany policy. New York, N. Y., Simon & Schuster 1949, s. 210–213.

 


3.6  Předzvěst nebezpečí (1962)

Obr.: Ira Arthur Hirschmann – obálka knihy Předzvěst nebezpečí


3.7  Rudá hvězda nad Betlémem (1971)

Obr.: Ira Arthur Hirschmann – obálka knihy Rudá hvězda nad Betlémem. Sovětský vliv na Blízkém východě

Kniha má 192 stran A5 v pevné vazbě s přebalem. Hirschmann ji dělí do čtyř částí. V první rozebírá ruské záměry na Středním východě, v druhé popisuje strategii zvyšování ruského vlivu v regionu, ve třetí konsolidaci dosažených pozic. Čtvrtá část – Rusko vyzývá Spojené státy – působí spíše jako epilog, ve kterém Hirschmann apeluje na tvrdý postup americké zahraniční politiky vůči Rusku, vypočítává všechny negativní důsledky politiky ustupování (appeasementu) a všechny úspěchy, které byly v minulosti výsledkem pevného postoje.

Hirschmann v knize hodnotí politické faktory, které dovedly svět na pokraj dalšího možného holokaustu: ruské hlasování o Izraeli v OSN, suezskou krizi, zákulisí šestidenní války, zápas o moc v oblasti silných ropných zájmů, zvyšování sovětských námořních základen a vojenských poradců v regionu nebo sovětskou kontrolu nad raketovou základnou 20 mil od Suezského průplavu. Popisuje kořeny terorismu a jejich ruské zázemí i své setkání s teroristy.

Hirschmann zdůrazňuje, že tam, kde Washington zaujal pevný postoj proti sovětskému postupu a jejich záměrům, Rusko se stáhlo. Tam, kde americká politika zakolísala, Sovětský svaz se důrazně prosadil.

Jako dobrý přístup uvádí Hirschmann následující příklady:

1. Díky Marschallovu plánu se Trumanovi podařilo Řeky a Turky vymanit z ruského vlivu a zastavit v těchto klíčových zemích expanzi komunismu.

2. Prezident Eisenhower bezprostředně reagoval na ruskou blokádu Západního Berlína okamžitým leteckým mostem, a tak ochránil Západní Berlín před komunistickým područím.

3. V roce 1958 prezident Eisenhower a ministr zahraničí Dulles bez zaváhání poslali námořní pěchotu k břehům Libanonu, aby učinili přítrž plánům osy Moskva-Káhira na ovládnutí nezávislého Libanonu. Výsledkem byl nadále nezávislý Libanon.

4. V roce 1962 se prezident Kennedy razantně postavil proti sovětským pokusům o umístění řízených střel na Kubě, 90 mil od území Spojených států. Moskva se stáhla a odstranila hrozbu.

5. Během šestidenní války prezident Johnson ostře a jasně přes horkou linku Moskvě sdělil, kde Spojené státy v arabsko-izraelském konfliktu stojí. Sověti se dovtípili a opustili možnost vojensky intervenovat na straně svých arabských spojenců.

6. Prezident Nixon v září 1970 rázně jednal během občanské války v Jordánsku, kdy syrské a irácké vojenské jednotky hrozily, že teroristům pomůžou ke svržení jordánského krále Husseina. Prezident osobně navštívil jednu z lodí šesté flotily amerického námořnictva ve středomořské oblasti, uvedl do pohotovosti americké výsadkové jednotky v Německu a Turecku a vyjádřil pochopení s přesuny izraelské armády k severním hranicím s Jordánskem. Kreml se poté stáhl a Irák a Sýrie upustily od vojenských operací.

Jako opačné příklady uvádí tyto:

1. Prezident Roosevelt na Jaltské konferenci selhal a nevyjádřil pevný postoj vůči Stalinovi. Americké pozice tak zamrzly do studené války.

2. V suezské krizi v roce 1956 Američané selhali v nastolení pevného postoje a opustili své přátele. Ztratili vůči Rusku a Egyptu a vzkřísili Násira.

3. V roce 1969 USA selhali v Libanonu, když prozápadní země byla znovu ohrožena, že vládu nad ní převezmou guerilly vyzbrojené Sověty a podporované Egyptem. Výsledkem bylo, že libanonská budoucnost visela na vlásku.

4. V roce 1969 Američané přijaly ruský požadavek, aby ostatní velmoci mohly mluvit do uspořádání na Středním východě, čímž usnadnili Rusům politicky ovládnout tento prostor.

Hirschmann se domnívá, že Rusové se pokoušeli uskutečnit dávný imperiální sen Kateřiny Veliké o ruském obsazení přístavů ve strategických vodách Středomoří.
Kniha obsahuje záznam Hirschmannova setkání s generálem Násirem*, který je snad jediným podobným rozhovorem, který tento zakladatel a vůdce arabského nacionalismu poskytl nějakému Američanovi židovského původu.
Kniha Rudá hvězda nad Betlémem představovala ve své době nový pohled na náhlou zkoušku jedné z nejproblémovějších a nejneklidnějších oblastí na světě.

Knihu věnoval dvěma svým dlouholetým přátelům: houslistce Joan Edith Sturmanové, u níž obdivoval její překypující inspiraci, a Leo Robinovi (1900–1984), skladateli a básníkovi, který dal Hirschmannově knize poetický název Rudá hvězda nad Betlémem. Za spolupráci děkuje v knize také izraelskému novináři Hugho Orgelovi (1913–1998).

* Gamál Abd an-Násir, egyptský prezident (1956–1970)

Zdroj:

Hirschmann, Ira: Red star over Bethlehem: the Soviet influence in the Middle East. New York, Simon Schuster 1971, 192 s.


3.8  Otázky a odpovědi o Arabech a Židech (1977)

Obr.: Ira Arthur Hirschmann – obálka knihy Otázky a odpovědi o Arabech a Židech


3.9  Procitnutí: příběh Židovského národního fondu (1981)

Obr.: Ira Arthur Hirschmann – obálka knihy Procitnutí: příběh Židovského národního fondu

Hirschmannem použitá literatura k otázce Židovského národnímu fondu

1. Dr. Alex Bein, The Return to the Soil, A History of Jewish Settlement in Israel, Youth & Hechalutz Dept. of the Zionist Organization, Jerusalem, 1952.
2. Hanoch Beniyaha (compiler), And the Land Responded, Keren Kayemeth LeIsrael, Jerusalem, 1978.
3. Adolph Boehm and Adolph Pollak, Jewish National Fund, Keren Kayemeth Lelsrael, Jerusalem, 1939.
4. A. Granott, Agrarian Reform and the Record of Israel, Eyre & Spottiswood, London, 1956.
5. A. Granott, The Land System in Palestine, Eyre & Spottiswoode, London, 1952.
6. Moshe Levin, The Story of the Jewish National Fund, Jewish National Fund, Jerusalem, 1954.
7. Isaac Mann and Baruch Sarel (editors), Creating Soil, Keren Kayemeth Lelsrael, Jerusalem, 1956.
8. Harry Milt, Israel's Fight for Life, American Zionist Federation, New York, 1971.
9. Efraim Orni, Afforestation in Israel, Keren Kayemeth Lelsrael, Jerusalem, 1969.
10. Efraim Orni, Agrarian Reform and Social Progress in Israel, Keren Kayemeth Lelsrael, Jerusalem, 1972.
11. Efraim Orni, Forms of Settlement, Keren Kayemeth Lelsrael, Jerusalem, 1976
12. Joseph Weitz, Forests and Afforestation in Israel, Massada Press, Jerusalem, 1974.

Výklad pojmu Židovský národní fond

Biografické informace o Hirschmannovi z knihy The awakening: the story of the Jewish National Fund

Ira Hirschmann, autor, obchodník, ale také vysokoškolský učitel, je uznávaný jako jeden z předních autorit v otázkách Středního východu. Podnikl nesčíslné návštěvy tohoto regionu, navštívil všechny arabské uprchlické tábory a jednal s každou hlavou státu v této oblasti. Významným příspěvkem k porozumnění tomuto světu jsou jeho knihy Life Line to A Promised Land, The Embers Still Burn, Caution to the Winds, Red Star Over Bethlehem a Questions and Answers about Arabs and Jews a dále zpracovávání studií o Středním východě pro americkou vládu, Organizaci spojených národů a pro hlavního velitele amerického námořnictva.


3.10  Závazně: nevyřčené historky ze života s hudbou (1994)

Obr.: Ira Arthur Hirschmann – obálka jeho pamětí, které vyšly pět let po Hirschmannově smrti v roce 1994 (Závazně: nevyřčené historky ze života s hudbou).